V sobotu 1. dubna jsme se rozhodly vyrazit do Benešova na tradiční pochod i přes ohlášenou nepřítomnost plánovaného vedení. Byly jsme čtyři ženy, organizace cesty se iniciativně ujala Jana Š.
Do Benešova jsme dorazily podle plánu a již od nádraží stačilo jen sledovat proud turistů, který směřoval na místo startu. Po zaregistrování jsme prošly městem a dále krásným lesoparkem ke kontrole před zámkem Konopiště. Tam jsme pozorovaly medvěda a také pávy. Zámek Konopiště patří státu, jeho posledním majitelem byl František Ferdinand d'Este.
Počasí bylo na procházku příjemné a naštěstí nepršelo.
Zpět v cíli (po deseti kilometrech) jsme dostaly koláček a občerstvily jsme se. Také jsme zjistily, že byly téměř dva tisíce účastníků. Poté jsme se vydaly na cestu domů.
Na nádraží v Benešove jsme bohužel zažily velký strach o naši kolegyni Annu. Nešťastnou náhodou upadla tak, že se uhodila do hlavy a bylo nutné zavolat rychlou pomoc. Byla vyšetřena lékařkou a uznána schopnou dojet domů po vlastni ose. Dojely jsme v pořádku do Poděbrad v 17 hodin.
Do Benešova jsme dorazily podle plánu a již od nádraží stačilo jen sledovat proud turistů, který směřoval na místo startu. Po zaregistrování jsme prošly městem a dále krásným lesoparkem ke kontrole před zámkem Konopiště. Tam jsme pozorovaly medvěda a také pávy. Zámek Konopiště patří státu, jeho posledním majitelem byl František Ferdinand d'Este.
Počasí bylo na procházku příjemné a naštěstí nepršelo.
Zpět v cíli (po deseti kilometrech) jsme dostaly koláček a občerstvily jsme se. Také jsme zjistily, že byly téměř dva tisíce účastníků. Poté jsme se vydaly na cestu domů.
Na nádraží v Benešove jsme bohužel zažily velký strach o naši kolegyni Annu. Nešťastnou náhodou upadla tak, že se uhodila do hlavy a bylo nutné zavolat rychlou pomoc. Byla vyšetřena lékařkou a uznána schopnou dojet domů po vlastni ose. Dojely jsme v pořádku do Poděbrad v 17 hodin.
