Tento den nám přálo krásné počasí, jako by snad bylo přímo pro náš výlet objednáno. Předchozí dny byly deštivé, následující, jak jsme později zjistili, také. Ráno před 10. hodinou jsme se sešli v Poděbradech u autobusového nádraží před cukrárnou Zumřík, kde si první příchozí dali pár výborných zákusků na posilnění před cestou. Sešlo se nás celkem 9 turistů a 1 pes. Z toho bohužel pouze 5 členů KČT, odbor Poděbrady, a další 4 zájemci o výlet z řad mladých. Věkový průměr všech účastníků tohoto výletu tedy byl 20 let, nejmladší turista byl ve věku 2 roky a nejstarší ve věku 46 let.
Autobus nám přijel včas a na 10. hodinu jsme vyrazili. Ve vesničce Dobšice jsme vystoupili přímo před obecním úřadem, ve kterém je i muzeum, jeden z cílů naší dnešní výpravy. Paní průvodkyně byla moc milá a kromě výkladu samotného jí děkujeme za trpělivost s řadou našich otázek, kterými byla přímo zasypána a velmi ochotně na všechny odpovídala. Tyto doplňující otázky vyvolal nejen výklad samotný, ale i shlédnutí doprovodného filmu o historii Keltů na tomto území. Je až neuvěřitelné, kolik toho s původními Kelty máme společného. A to nejen co se týká hospodaření, pěstování ale i chodu celé tehdejší vesnici a uspořádání funkcí i povinností jednotlivých členů.
Po výkladu, filmu, prohlídce muzea i řadě zvědavých dotazů jsme vyrazili ven projít naučnou stezku malého Dobše. Ta nás na 12 zastávkách, ve kterých se plnily interaktivní a vzdělávací úkoly, provedla okolím vesnice, přes potok, kolem rybníka, lesíkem, uměle vystavěnou keltskou vesničkou, oppidem a cestou zpět i podél dančí farmy, která se líbila především děvčatům. Ušli jsme takto společně něco málo přes 7 km. Poté jsme vyrazili opět autobusem zpět do Poděbrad, kde jsme se rozloučili a rozešli do svých domovů.
