Kouřim – Skanzen
Muzeum lidových staveb a masopust
Na masopust do Kouřimského skanzenu jsme vyrazili v neděli 11. 2. 2024 vlakem. Přestože bylo od rána počasí deštivé, sešlo se nás 16 členů KČT odbor Poděbrady. Při přestupu na další spoj v Kolíně se nám počasí ještě o trochu zhoršilo. I tak se všichni členové naší výpravy rozhodli pokračovat a užít si výlet.
V Kouřimi nám prima řidič autobusu zastavil mimo běžnou zastávku, skoro až u skanzenu. Došli jsme k němu a šli si prohlédnout jednotlivé budovy i právě probíhající masopust, který sem po roce opět dorazil. Ožily zde typické masopustní masky, kterými byly kobyla, laufr, holka, turci, židi, slamák, bába s nůší a mnohé další. Masopustní průvod začínal opakovaně vždy v 11:00, 13:00 a 15:00
Průvod tradičních masek pocházel z Hlinecka, byl doprovázený hudbou a tancem v podání Národopisného souboru „Kohoutek Chrudim“. Dozvěděli jsme se zde o tradicích masopustu v roli hospodářů a hospodyní, velmi poutavě na toto téma vyprávěl etnograf Adam Votruba. Byla zde ukázka zabitého prasete, škvarků, koblihy a další tradiční občerstvení, kterou připravili učni SOU Čáslav a vyprávěli i o jednotlivých částech masa a jejich správném postupu zpracování. Zájemci si mohli vyslechnout postup přípravy prejtu, škvarků, jitrnic, ale mohli se také rovnou zapojit a výrobu si sami vyzkoušet. Velmi zajímavá byla i beseda s názvem „Kobliha v historických kuchařských knihách, kterou zorganizovala Olga Kaderová. Mezi průvodem jsme si mohli pochutnat na zabijačkových dobrotách pocházejících z rukou řezníka Antonína Jiruše z Bečvár, ochutnat likéry či pálenky. Měli jsme možnost si zde vyrobit laufrovský klobouk, vozembouchy a papírové masopustní růžičky. Ti odvážnější si mohli vyzkoušet miniškolu práskání bičem pod vedením Pavla Zelinky. Při prohlídce expozice lidového nábytku jsme byli seznámeni s pravidly středověkého stolování, o kterém vyprávěl historik Vladimír Rišlink.
Oběd nás čekal v budově původní historické hospody. Ta si připravila zabijačkový guláš, jitrnice, hrstkovou polévku, krupáky s brambory, jelítka, pečené brambory se sýrem, lívance, buchty, vdolky a mnoho dalších dobrot. Vzhledem k počasí, které bylo dosti deštivé a blátivé, jsme se rozhodli v průběhu odpoledne vydat dostatečně posilněni na zpáteční cestu. Ze skanzenu jsme šli pěšky na nádraží a jeli vlakem zpět do Poděbrad, pravda trošku komplikovanější zajížďkou přes Pečky a Kolín.
