Dne 13.7.2022 se uskutečnil výlet do Kunratického Švýcarska. Přihlásily se 4 ženy, ale na nádraží se nás sešlo 11 a 1 host. Tentokráte byl mezi námi i jeden muž. Těšili jsme se, jak nasedneme a v klidu pojedeme až do Svoru. Ale ouha, je třináctého a tak sdělení milého, sympatického průvodčího, že je výluka a to jen dnes, nás nemile překvapilo. Průvodčí nás však ujistil, že nebude žádné zpoždění a že plánovaný autobus ve Svoru stihneme. Všechno věděl, všechno našel, podal nám všechny informace, s takovým průvodčím jsme ještě nejeli. Skutečně jsme dojeli do Svoru na čas a prošli jsme jím k autobusové zastávce, která byla půl km daleko. A protože jsme měli čas, někteří prošli Svor a objevili Knihobudku a několik zastávek NS Za lilií zlatohlavou. Ze zastávky Cvikov vodojem jsme se po zelené podél rybníku dostali do úžasného přírodního divadla. Další zastávkou byla Švýcarská chata, která nás okouzlila a kde jsme se nasvačili. Na střeše této boudy byla vyhlídka a stála za to. Viděli jsme Ještěd, Bezděz, Klíč. Prudkým sestupem jsme se dostali do Drnovce, kde byl plánován oběd, ale obě hospody zde měly zavřeno. A tak jsme se vydali na Dutý kámen. Co se z mapy nevyčetlo a co jsme nečekali, byl prudký výstup, takže nás polovina odpadla a nahoru se dostalo jen 6 lidí. Zde byl skalní reliéf básníka Theodora Körnera. Jelikož to byla odbočka a stejnou cestou se vraceli zpět k hospodám, sešli jsme se všichni, ale časově to narušilo plán a tak jsme do Kunratic museli autobusem. Skleněná zahrada v Kunraticích byla pohádková, mezi přírodními květy byly pod širou oblohou skleněné květy, zde jsme se také mohli najíst, prohlédnout si malou sklárnu a řadu výrobků a navštívili jsme s průvodkyní i Křišťálový chrám. Za tou veškerou nádherou stojí světově významný umělecký sklář a mistr Jiří Pačinek. V pořádku jsme dojeli domů, počasí také vyšlo.
