Výletu do Luže se zúčastnilo 7 turistek, které i přes nepřízeň počasí se odhodlaly vzdorovat dešti. Cesta do Luže byla dlouhá, 4x se přestupovalo, jelo se vlakem i autobusem a viděly jsme kus naší vlasti. Celou cestu pršelo a my čekaly, zda se počasí umoudří. Když jsme v Luži vystoupily, vyfotily jsme se před kostelem sv. Bartoloměje a kousek od něj i před slunečními hodinami. Zašly jsme do infocentra pro razítka a materiály. A protože již bylo poledne, zašly jsme na oběd do restaurace Na kovárně, kde jsme byly vzorně obslouženy a porce byly tak velké /3 řízky/ že si některé vezly domů ještě k večeři řízek. Pak jsme odbočily k židovské synagoze a seznámily se s židovskou historii v Luži. Nacvičovaly jsme vyndat deštníky a pláštěnky, schovat deštníky a pláštěnky, až to unavilo nejen nás, ale i počasí, které se umoudřilo a dopřálo nám tento nácvik ukončit. Dál to bylo bez deštníků a pláštěnek, ba občas vysvitlo sluníčko. Další zastávkou byl poutní kostel Panny Marie Pomocné, kde jsme musely zdolat mnoho schodů, ale byly jsme odměněny otevřeným kostelem, který stál za to. Kolem byly 4 kapličky, v jedné z nich končil výtah pro nemocné z rozlehlé Hamzovy léčebny, jejíž pavilony byly roztroušeny po celém arboretu, které kolem léčebny vzniklo. Prošly jsme částí arboreta, na které by bylo třeba celý den. Je zde přes tisíc různých stromů. Došly jsme tak ke hradu Košumberk, kde stoupání bylo po dřevěných chodnících, v jejíchž plotech byly zabudovány různé hry nejen pro děti, ale i dospělé. Zaplatily jsme vstupné z dotací, které nám darovalo město, a hned jsme vystoupaly na vyhlídku, z které díky umoudřelému počasí byl daleký výhled. Následovala prohlídka zachovalé části hradu s průvodcem a pak jsme si mohly prohlédnout i další části hradu. Z hradu jsme se kolem zrenovovaného pivovaru vydaly ke hřbitovu, odkud nám měl jet autobus do Vysokého Mýta. Zbylo nám trochu času a tak jsme zašly na blízkou benzinku na kafe. Bohužel autobus měl takové zpoždění, že nám ve Vysokém Mýtě ujel přípoj a tak jsme musely improvizovat a díky Šárce, která dokonale ovládá chytrý telefon, jsme došly na nejbližší zastávku vlaků a odtud se jelo do Chocně, přesedlo se do Kolína a s hodinovým zpožděním jsme přijely domů. Ušly jsme asi 6 km.
