27. listopadu 2024 zřejmě kvůli brzkému vstávání do mlhy
se sešly na nádraží pouze 3 ženy. Byly ale řádně odměněny
nádherným počasím a překrásným Pelhřimovem.
Absolvovaly jsme naučnou stezku po stavebních slozích,
co dům, to klenot. Okruh vnitřním městem nás provedl
starým městským centrem s honosnými domy bohatých
měšťanů, děkanským kostelem, zámku pánů z Říčan
/dnes stará radnice/, třemi branami, v jedné z nich jsme
navštívily muzeum rekordů a žasly, co lidé dokáží.
Pak jsme přešly do expozice Zlaté české ručičky a
opět žasly, co dokážou lidé udělat ze sirek či z mincí.
Prošly jsme Nábřežím rekordů a kuriozit
podél říčky Bělá a obdivovaly na zahradě obrovské nádobí,
příbory a hlavně mamuta, který je z proutí a je větší, než
mamut Robinsonů. Mezitím jsme si zašly na oběd a
vyfotily se u obřího šachového pěšce. Samozřejmě
jsme se stavily i na kafíčku a autobusem jely do
Havlíčkova Brodu na vlak. Jízda autobusem
byla také zážitek. Barevnost Vysočiny, silnici
lemovaly břízy a západ slunce tu barevnost dokresloval.
Ušly jsme asi 5 km a uvažovaly o „repete“ zájezdu v příštím roce.
Byly jsme rády, že jsme jely a nevzdaly to.