Putování za Santinim
Dne 18.2.2023 vyjelo 5 členek do Prahy. Zdena zjistila, že zapomněla doma foťák. Ze stanice metra Petřiny jsme došly do obory Hvězda, kterou jsme podle studničního domku prošly do ulic Břevnova a došly ke klášteru pod Bílou horou, kde je kostel Panny Marie Vítězné, na kterém se architektonicky podílel Santini. Byl to bod 2 pochodů, takže zde byla spousta lidí a trochu zmatku. Přesto jsme absolvovaly prohlídku kláštera pod ambity s výkladem, prohlédly si kostel, obytný dům a dvůr. Byli zde ubytováni Ukrajinci. Zdena měla zase pech a upadla. Když jsme si všechno prohlédly, vydaly jsme se na místo bitvy na Bílé hoře. Cestou Zdena zase zjistila, že v klášteře nechala batoh. Naštěstí jsme nedošly daleko, Zdena se vrátila, batoh se našel. Když už jsme vyrazily dál, zjistily jsme, že kufrujeme. Pak už se žádná nehoda nestala. Vrátily jsme se do obory, kterou jsme téměř celou obešly po odlehlých cestičkách kolem zasypané jeskyně, kde nás ohromil úžasný strom svými kořeny, které tvořily jeskyňku. Dále podle potůčku podél malé vodárny přes stromovou bránu k rybníku. Pak jsme zdolaly velký kopec přes kořeny a došly k Hvězdě. Byla zavřená, tak jsme se aspoň vyfotily. Před Hvězdou bylo velké prostranství, kde jsme po prvé ucítily sílu předpovídaného větru tím, že Zdeně uletěla čepice. Předpověď silného větru a deště se nevyplnila, dá se říci, že jsme měly pěkně. Vyfotily jsme si ještě Jana Roháče z Dubé a během cesty obdivovaly rozkvetlé jarní květiny. Podívaly jsme se na Schubertovu vilu. V závěru jsme šly na oběd do restaurace U Holečků, kde jsme se dobře najedly, napily a pobavily. Zpět jsme jely tramvají, abychom viděly aspoň trochu Prahu. Bohužel metro, na které jsme měly přestoupit, nejezdilo, musely jsme přebíhat na další tramvaj, ale vlak jsme stihly.
Cestou zpět se probíraly pod vedení Jany všechny výborné recepty na sladkosti. Fotografie pořídily účastnice zájezdu.
Kolik jsme ušly? Podle krokoměru Miládky 11 km, podle Zdeny 6 km. Vyberte si.
