Turistické výlety patřily již v 19. století k pravidelné náplni vlasteneckých spolků. Dne 11. června 1888 byl založen v Praze Klub českých turistů, který se do první světové války z počátečních 225 členů rozrostl na více než 5000 členů a měl již 53 odborů, zejména v Čechách. Po válce počet členů rychle vzrostl na 30 000 a v rámci nové republiky vznikaly další místní odbory. V roce založení našeho poděbradského odboru jich bylo již přes 170. V roce 1938 měl klub více než 100 000 členů organizovaných ve 390 odborech (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi). KČT pokračoval ve své činnosti i během války. Po druhé světové válce sice zanikl jako samostatná organizace, ale turisté mohli pokračovat ve své činnosti jako oddíl turistiky některé tělovýchovné jednoty ve Svazu turistiky ČSTV (v Poděbradech to byl Oddíl turistiky TJ Sklo Bohemia). KČT byl obnoven v roce 1990.
Základní data
1922 3. února se v Poděbradech konala propagační přednáška jednatele KČT v Praze dr. Josefa Kropáčka o turistice v ČSR. Následovaly „náborové“ články v Poděbradských novinách (10. 2., 17.2., 10.3.). Přihlášky do klubu mohli zájemci odevzdat v lékárnách PhMr. Geisselreitera a dr. Hellicha.
1922 13. března proběhlo ustavení odboru Klubu českých turistů v Poděbradech ve vinárně Občanské záložny za účasti 27 přítomných. Poděbradský odbor měl hned ve svých počátcích 41 členů. Prvním předsedou byl zvolen PhMr. Tomáš Geisselreiter, jednatelem dr. Karel Hellich. V dalších předválečných letech se počet členů pohyboval mezi 111 - 128.
Od března do července konal zdejší odbor již 13 vycházek do bližšího i vzdálenějšího okolí (mj. na Kačinu, do Teplických skal, Malých Svatoňovic, na Macochu, do Luštěnic nebo Staré Boleslavi). Většinou se jednalo o kratší pěší trasy do 10 km. V květnu se konala společná vycházka s pěti okolními odbory KČT z Libice na Oškobrh. V témže měsíci byl uskutečněn výlet do Lipan, doprava „na nákladních automobilech“. Jindy byly jako dopravní prostředek voleny vlaky (s turistickou slevou na základě železničního kolku v legitimaci), někdy autobusy. Zájemci si mohli zakoupit právě vyšlý Turistický průvodce po Čechách (vyd. KČT, 13,20 Kč).
Do konce roku pokračoval odbor Poděbrady v bohaté činnosti (vycházky již nejsou číslovány), výlety vedly mj. do Hrubé Skály a Sedmihorek (16 km) nebo do Žlebů. Časté jsou i společné akce s jinými odbory KČT.
po r. 1922 V započaté činnosti pokračoval poděbradský odbor úspěšně i v dalších letech. Zprávy v Poděbradských novinách referují o výletech do blízkého okolí (Kouty, Malešov, Sadská, Jevany, Milovice, Oškobrh, Týnec nad Labem, Michalovice a Zvířetice, Zásmuky a mnoho dalších) i do vzdálenějších míst (Hradec Králové). Kilometráž málokdy překročila 10-15 km, objevují se však i vícedenní výlety s přespáním (Podyjí, Českosaské Švýcarsko, Jizerské hory, Orlické hory s možností výletu do Pruska [dnes je zde hranice s Polskem]). Pokračuje tradice společných akcí s okolními odbory KČT. Valné hromady se odbývaly v Záložně, později v hostinci U lva. Kontaktním místem turistů byly i nadále obě poděbradské lékárny (později je uváděna již jen lékárna dr. Hellicha). Činnost odboru byla občas doplňována cestovatelskými přednáškami (zpravidla v návaznosti na valnou hromadu, např. „Švédskem za polární kruh“, „Riviéra“, „Dánsko“, „Turistika na Podkarpatské Rusi“ apod.)
1923 21. října byla ustavena nová turistická župa středolabská, k níž patřil i poděbradský odbor KČT.
1923-1940 V čele odboru KČT stál po dlouhých 17 let JUDr. Milan Zadina, který byl současně předsedou ředitelstva Občanské záložny, předsedou správní rady lázní a po nějakou dobu členem městského zastupitelstva. V KČT organizoval řadu turistických akcí. Jako zástupce lázní se postavil požadavkům okupační správy na předání místností v zámku a výtkám, že Poděbrady utiskují svou německou menšinu (!). Když otevřeně hájil politiku prezidenta Beneše, byl během několika dnů zatčen a odvezen do koncentračního tábora Buchenwald, kde v roce 1945 zemřel.
1926 K tomuto roku je v Poděbradských novinách (26.2.) zmíněn také sáňkařský a lyžařský oddíl našeho odboru.
1928 Výjimečným počinem byl zářijový šestidenní výlet do rakouské Solné komory. Dozvídáme se o jeho přípravě, v novinách bohužel již není zpráva o jeho průběhu.
1929 Zájezd z roku 1928 měl zřejmě úspěch, protože hned v následujícím roce se dočteme o dalším zájezdu do Rakouska (1.-7. září), tentokrát do Dolních Rakous a Burgenlandu. Z další zprávy se dozvídáme, že se ho účastnilo 10 lidí a že se líbil.
1931 Další zaznamenaný zájezd na Šumavu (s návštěvou v bavorském příhraničí) byl dokonce desetidenní, s poznámkou: jen pro dobré chodce!
Ve 30. letech navštívili poděbradští turisté mimo jiné Tábor a Bechyni (s noclehem), Smetanovy Jablkynice [od r. 1950 Jabkenice], Písek, Krkonoše a řadu míst v blízkém okolí. Tématem přednášek byly např. cesty do Kolumbie a na Špicberky.
1939-45 Několik zmínek v novinách o KČT Poděbrady ukazuje, že jeho činnost nebyla přerušena ani za války. V závěru jednoho z článků (21. 9. 44) se připomíná založení odboru v roce 1922 a současně vyslovena naděje, že „po válce možno očekávati zvýšený zájem vlastivědný a turistický“.
1948 29. února – místní odbor zorganizoval zájezd na prohlídku Maroldova panoramatu bitvy u Lipan a letohrádku královny Anny. Výlet byl zakončen návštěvou Národního divadla. Přihlášky k zájezdu bylo možno podat ve sklenářství F. Keclíka v ulici Na Dláždění. F. Keclík je uváděn i při organizaci dalších zájezdů (červen Špindlerův mlýn, červenec Světlá v Podještědí)
1948 16. dubna proběhla členská schůze k oslavě 25 let trvání odboru a 60 let Klubu českých turistů. Následovala vzpomínková sešlost v klubovní místnosti restaurace U lva na náměstí.
1952 Trpký úsměv dnešních čtenářů vzbudí kronikářský záznam z této doby, který zdůrazňuje zcela v duchu tehdejší propagandy, že „turistika není již výsadou majetných vrstev, ale lidu v tradici Tyršova sokolství a nejvyspělejší – sovětské fyskultury“. V této době byla již turistika začleněna do turistických oddílů tělovýchovných jednot ČSTV.
1957 V tomto roce vznikla masová turistická akce 100 jarních kilometrů, do které se brzy zapojil i poděbradský oddíl. Podle pozdějších údajů z kronik se slavnostní zahájení této akce pro celý okres konalo například v Mydlovaru u Kostomlat (1975), na Kozí hůře nebo v Boru.
1970 Na počátku „normalizace“ vstoupil do turistického odboru (přičleněného tehdy k ČSTV) oddíl mládeže Robinsoni (dříve turistický oddíl fungující pod pionýrskou skupinou Rebelanti). S ním také organizátorka Zdeňka Formánková, která se pak zapojila do práce celého turistického oddílu, hlavně však s jeho mládežnickou částí. V roce 1976 se v oddíle jednalo o založení „pododdílu“ mládeže TOM (= turistický oddíl mládeže). Výsledkem dlouhých diskusí mělo být založení dvou družstev TOM: Robinsoni (chlapecký) a Kolibříci (dívčí – o těch však další zprávy mlčí). Od roku 1991 byli „tomíci“ současně s členstvím v KČT také členy nově vzniklé Asociace TOM. Vyvíjeli vlastní turistickou činnost a pořádali vlastní akce (např. letní tábory). I když v roce 2021 definitivně opustili řady KČT, zůstávají nedílnou součástí historie našeho odboru.
1975 první dochovaná turistická kronika zahrnuje léta 1975 – 76. Zpravuje nás např. o tom, že náš oddíl pořádal orientační závod mládeže (od r. 1972), později nazvaný Orientační závod Jiřího z Poděbrad). Výraznou osobností tohoto období byl ing. Milan Brejtr, který organizoval řadu turistických akcí (od r. 1977 byl předsedou oddílu).
V témže roce se konal první ročník turistického pochodu na hrad Sion (později: Sejdeme se na Sioně).
1976 15. května toho roku se konal první ročník pochodu Tour de Poděbrady s účastí 104 startujících. Naši turisté měli s účastí na tehdy populárních dálkových pochodech již zkušenosti (např. DP Polabím, Putování za Rumcajsem, Kmochova padesátka aj.), mnozí se odvážili i na padesátikilometrové trasy. Proto „padesátka“ logicky nechyběla ani v nabídce Tour de Poděbrady. Trasa 50 km vedla například v roce 1979 z Libáně přes Městec Králové do Poděbrad a absolvovalo ji 87 účastníků!
Vedle tuzemských akcí pořádal oddíl i zahraniční akce. V květnu vyjel na prohlídku Drážďan s následnou účastí na DP Drážďany – Děčín.
V listopadu uspořádali turisté bazar (bleší trh) sportovního i jiného oblečení. Měl prý velký ohlas nejen mezi členy, ale i mezi místními důchodci. Na dlouhá léta pak patřil k tradičním aktivitám našeho turistického odboru.
Podzimní exkurze do Prahy musela mít v duchu normalizace „povinnou“ návštěvu Leninova muzea, jinak ale ukázala klasické turistické cíle a byla zakončena divadelním představením Měsíce nad řekou s Danou Medřickou.
1980 Dálkového pochodu Tour de Poděbrady se v tomto roce účastnilo 480 turistů.
1981 Akce Tour de Poděbrady měla již 660 účastníků a na pochodu kolem Kutné Hory (Sejdeme se na Sioně) se pod hlavičkou TJ Sklo Bohemia sešlo 50 turistů.
1983 K zahájení turistické sezóny se konal 1. ledna výstup na Oškobrh, v té době již tradiční novoroční akce. 15kilometrovou trasu Poděbrady – Libice – Opolany – Oškobrh zdolalo 109 účastníků, někteří si přidali i zpáteční trasu do Poděbrad. Oškobrh byl oblíbeným cílem turistů z širokého okolí již za první republiky (viz dále zprávy z let 1922 a 1926).
1. října 1983 se konal již 9. ročník pochodu Kutná Hora – Sion.
1990 Obnovení činnosti samostatného Klubu českých turistů a následné organizační změny sice přinesly další úkoly pro vedení turistických odborů, nezměnily však to hlavní – turistickou činnost.
1992-2011 Sporadické záznamy v kronice města Poděbrad nás zpravují o větších akcích odboru (Jarní pochod do Vídně – dříve Vandr do Vídně [u Velkého Meziříčí], 100 jarních kilometrů, Tour de Poděbrady, Pochod na Sion, novoroční pochod na Osek, tradiční výstup na Oškobrh a řada dalších). Zdůrazněna je i práce poděbradských turistů při údržbě značených cest a organizace akce Pohádkový les.
1993 Podle záznamu v kronice města Poděbrad je v KČT Poděbrady organizováno pouze 40 členů, většinou starší generace (zřejmě nejsou započítáni členové TOM). Později toto číslo opět vzrostlo na cca 80 členů.
2005 Po změně právního postavení spolků byl náš oddíl dne 25.5. zaregistrován jako pobočný spolek Klubu českých turistů pod názvem „KČT, odbor Poděbrady“. V této podobě funguje dodnes.
2013 Od tohoto roku může každý sledovat naše výlety na webové stránce oddílu. Dnes jsou tu shromážděny fotografie z cca 450 výletů. Vedle pěších a cyklistických túr tu najdeme záznamy o autobusových zájezdech včetně zahraničních, o prohlídkách měst a exkurzích do nejrůznějších zařízení (cukrovar, elektrárna, úpravna vody, čistírna odpadních vod, automobilka nebo sladovna).
2022 100 let činnosti našeho odboru shrnula výstava v městské knihovně uspořádaná v březnu 2022 z iniciativy Z. Formánkové. V této době měl náš odbor 80 členů s věkovým průměrem 72 let.
Ze stanov Klubu českých turistů z r. 1931
Podle § 3 KČT plní odbor KČT svůj účel, tím, že mimo jiné
- vydává, rozšiřuje a podporuje časopisy, spisy a knihy cestovní, jízdní řády, mapy, pohlednice, upomínkové předměty a jiná literární a umělecká díla.
- zakládá a podporuje knihovny a sbírky turistických pomůcek
- domáhá se snížení cen jízdních a výhod cestovních pro členy a dorost
- označuje turistické cesty a stezky
- opatřuje spolehlivé vůdce turistů i horolezců
- stará se o záchranu a udržování památek přírodních, uměleckých a historických
- koná skutky dobročinné a lidumilné
Ukázky z dobového tisku
Poděbradské noviny 10.3.1922.
OKČT v Poděbradech koná ustavující schůzi v pondělí 13. března o osmé hod. večerní ve vinárně Občanské záložny. O významu turistiky netřeba se dnes již více zmiňovati. Klub členům svým poskytuje různé výhody, např. při společných výletech 33% slevu jízdného na drahách, snížené vstupné na rozhledny, na dno Macochy a jeskyň Moravského krasu aj. Některé hotely poskytují až 30% slevy na pokojích, na Slovensku v některých lázních i sleva na stravu, takže příspěvek členský se mnohokráte nahradí. Možno tedy členům klubu shlédnout krásy přírody za mnohem snazších podmínek, než by se dalo, kdyby členy KČT nebyli. Nuže na shledanou ve schůzi. Hore zdar!
Pozn.: Pozdrav Hore zdar byl oficiálním pozdravem členů Klubu českých (československých) turistů.
Poděbradské noviny 24.3.1922
Odbor KČT v Poděbradech koná 26.3. první vycházku do Oseka, trasa 8 km, návrat z Oseka vlakem 17.54, příjezd 18.07 hod. Sraz ve 14.00 na Primátorských ostrovech u říčních lázní. Hosté vítáni. Hore zdar!
Poděbradské noviny 12.5.1922
Odbor KČT pořádá pátou vycházku 14.5. společně s odbory Čáslav, Kolín, Králův Městec, Kutná Hora a Nymburk na Oškobrh. Odjezd ve 12.40 hod. do Libice, pěšky přes Odřepsy do Vlkova. Zde odpočinek u hájenky. Odtud lesem alejí přes hřebínek do vesnice Oškobrhu a Dolánky na sánskou zastávku. Odjedeme 17.53 hod., v Poděbradech 18.27 hod. Vede Mr. Geisselreiter. Hosté vítáni. Trasa 8 km.
Poděbradské noviny 8.12.1922
Náš odbor KČT navštíví 10. prosince přátelský odbor v Kolíně, přijede i Čáslav, Kutná Hora, Nymburk, Pardubice, Přelouč. Prohlídka města, v 17.00 čajový dýchánek. Odjezd 12.31 hod. Sraz na nádraží před odjezdem vlaku.
Poděbradské noviny 25.5.1923
Vycházka do Boru 27. t.m. Sraz 14.00 hod. Trasa 10 km. Legitimace turistického oddílu mají tutéž platnost jako legitimace lázeňská ku přístupu do lesů panství poděbradského. Správa panství udělila laskavě tyto dny své povolení s podmínkou, že se smí chodit výhradně po cestách a pěšinkách.
Poděbradské noviny 23.4.1926
V neděli 25. dubna župní výlet na Oškobrh. ... Toto jarní shromáždění turistické župy středočeské konává se na Oškobrhu proto, že jeho třešňové sady poskytují v době květů půvabný obraz.
Pozn.: Župa byla vyšším organizačním celkem KČT podobně jako dnes oblast.
Poděbradské noviny 13.8.1926
OKČT pořádá v neděli 22. srpna výlet do krápníkových jeskyň Punkevních, jeskyně Masarykovy, na Macochu a Kateřinské jeskyně, odjezd v sobotu 21. srpna ve 23.38, příjezd do Blanska 4.28 [!!!], pěšky podél Punkvy k jeskyním, prohlídka jeskyň, pěšky zpět do Blanska, odjezd rychlíkem 19.19, v Poděbradech 22.22.
Poděbradské noviny 21.8.1931
Naši turisté při práci. Poděbradský turistický odbor má se teď čile k životu. Podniká hojné výlety se svými členy ... a nyní tabulkami a značkami označují cesty v nejbližším okolí, což zejména pro lázeňské hosty znamená dobrou a prospěšnou věc.
Vybráno z materiálů, které s pomocí dalších členů oddílu (A. Sehnalová, E. Kosinková, P. Polnický), vyhledala a zapsala Zdena Formánková.